Poškození při pracovním úraze nebo při dopravní nehodě bohužel nezřídka utrpí taková zranění, která se již nepodaří nikdy zcela vyléčit, a která svojí povahou budou poškozeného omezovat i v dalším životě ve formě tzv. trvalých následků (odborně se tyto následky označují jako ztížení společenského uplatnění poškozeného).
Ztížením společenského uplatnění se obecně rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.
Trvalé následky zranění, které omezují poškozeného v jeho běžném životě, kdy nemůže vykonávat svoji dosavadní profesi, nemůže sportovat anebo se účastnit bez nežádoucí pozornosti společenských událostí, je vždy třeba při odškodňování zohlednit. Odškodnění za trvalé následky se v České republice zpravidla hodnotí podle bodového systému, kdy každé zranění má určitý počet bodů, které odrážejí jeho závažnost a důsledky pro postiženou osobu.
Hodnocení trvalých následků a jejich dopadů na život poškozeného se provádí individuálně s ohledem na zdravotní stav poškozeného. Hodnocení se provádí se provádí zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví úrazem, respektive v okamžiku ustálení zdravotního stavu, kdy je již léčba ukončena a nelze očekávat další zlepšení anebo zhoršení zdravotního stavu. Promlčecí lhůta u nároku z trvalých následků činí tři roky počíná běžet od okamžiku, kdy se zdravotní stav poškozeného ustálil.
Pro pracovní úrazy a nemoci z povolání je bodové hodnocení upraveno v nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Pro ostatní (mimopracovní) úrazy právní úprava odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění chybí, a proto Nejvyšší soud ČR přijal v návaznosti na ustanovení § 2958 občanského zákoníku Metodiku k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, kterou vydal v rámci Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek pod sp. zn. Cpjn 14/2014. Uvedená Metodika zavádí stejně jako uvedené nařízení pro odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění rovněž bodové ohodnocení.
Podle výše uvedeného hodnocení odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění hodnotí lékaři poškozeného, respektive znalci zranění na základě jejich dlouhodobých důsledků pro poškozeného. Celková výše odškodnění je vypočítána násobením bodů finanční částkou, která je stanovena v příslušném právním předpise, a která vychází z průměrné mzdy v ČR dosahované v předchozím roce (hodnota jednoho bodu).
Pokud se jedná o pracovní úraz, vydává lékařský posudek (lékařskou zprávu) o ztížení společenského uplatnění:
- poskytovatel zdravotních služeb, který poškozenému poskytoval zdravotní služby v souvislosti s pracovním úrazem;
- registrující poskytovatel zdravotních služeb, pokud poškozenému pro daný pracovní úraz poskytovalo zdravotní služby více poskytovatelů zdravotních služeb;
- poskytovatel zdravotních služeb, který poskytoval poškozenému zdravotní služby naposledy, nemá-li poškozený registrujícího poskytovatele zdravotních služeb a pokud poškozenému pro daný pracovní úraz poskytovalo zdravotní služby více poskytovatelů zdravotních služeb.
Pokud se jedná o nemoci z povolání, vydává lékařský posudek o uznání nemoci z povolání tzv. posudkový lékař (poskytovatel zdravotních služeb oprávněný k vydání lékařského posudku o uznání nemoci z povolání).
Pokud se jedná o mimopracovní úrazy (např. úrazy utrpěné při dopravní nehodě), hodnotí ztížení společenského uplatnění znalci v oboru zdravotnictví, kteří posuzují dopady na zdravotní stav a život poškozených dle Metodiky Nejvyššího soudu ČR.
Faktory ovlivňující výši odškodnění za trvalé následky
- Věk postižené osoby
- Mladší osoby mohou být postihnuty větší ztrátou budoucích příjmů a delší délkou omezení.
- Povolání a ztráta příjmů
- Osoby v manuálně náročných profesí mohou být více postihnuty v důsledku snížené pracovní schopnosti.
- Pracovní neschopnost
- Doba a důsledky pracovní neschopnosti mohou mít vliv na výši kompenzace za ušlý výdělek.
- Závažnost následků
- Trvalé zdravotní postižení, omezení pohyblivosti nebo ztráta smyslových funkcí mohou zvyšovat výši kompenzace.
- Zhoršení kvality života
- Dlouhodobé bolesti, psychické problémy a ztráta samostatnosti hrají roli při stanovení výše odškodnění. Obdobně to platí i v případě zhoršení kvality života oproti předchozímu stavu, např. nemožnost cestování, nemožnosti sportovat, či nemožnost se účastnit společenských akcí.
Možnost přezkumu lékařského posudku, respektive znaleckého posudku
Pokud poškozený nesouhlasí s lékařským posudkem, respektive se znaleckým posudkem o trvalých následcích, může požádat o zpracování posudku nezávislého znalce. Tento posudek může pomoci při odvolání proti rozhodnutí pojišťovny nebo při následném soudním řízení.
Kdy je vhodné požádat o právní pomoc
- Pokud pojišťovna nabízí příliš nízkou kompenzaci.
- Při nejasnostech ohledně bodového ohodnocení.
- Když je potřeba se odvolat proti rozhodnutí pojišťovny.
- Pokud dojde k zamítnutí nároku na odškodnění.
Právník (advokát) specializovaný na problematiku odškodnění Vám pomůže při uplatnění vašeho nároku. Kromě znalosti dané problematiky, která je složitá, Vám odborník pomůže s výběrem zkušeného znalce a následně s výpočtem kompenzace na níž máte nárok, podáním žádosti vůči pojišťovně nebo vymáháním nároku u soudu.
Odškodnění za trvalé následky se odvíjí od bodového systému, který zohledňuje závažnost zranění a jeho důsledky. Správné posouzení zdravotního stavu a odborná právní pomoc mohou zajistit spravedlivou kompenzaci odpovídající vzniklé újmě.
