FAQ

Dopravní nehoda

1. Co dělat po dopravní nehodě, pokud nejsem viníkem?

Pokud jste u nezaviněné autonehody jako řidič, spolujezdec nebo chodec utrpěli újmu, máte nárok na kompenzaci. Je potřeba si zajistit:
• totožnost viníka,
• záznam o nehodě (formulář nebo policejní protokol),
• nahlášení nehody pojišťovně viníka
• fotografie, kontakty na svědky a lékařské zprávy.

Podrobnosti o tom, jak doložit zranění autonehodě pro účely odškodnění, najdete v našem článku.

2. Jak identifikovat viníka a proč mít policejní protokol?

Správný postup Vám pomůže ochránit Vaše práva i majetek. Doporučujeme Vám tento postup:
• pořiďte fotografie místa nehody, poškození vozidel a dopravního značení,
• získejte kontakty na svědky,
vyplňte společný záznam o nehodě; pokud to není možné, volejte policii. Policii volejte vždy při zranění, škodě nad 200 000 Kč (počínaje 1. 7. 2025), nespolupráci viníka nebo při podezření na nepojištěné vozidlo,
• vyžádejte si od policie potvrzení o účasti a v případě sporu protokol o nehodě v silničním provozu.

V případě, že se stanete účastníkem autonehody v zahraničí a potřebujete právní pomoc, obraťte se na nás. Máme zkušenosti s řešením nároků napříč celou EU. Více se můžete dočíst v našem článku.

3. Jaká je lhůta pro uplatnění nároku na odškodnění?

Obecná lhůta je
• 3 roky od okamžiku nehody.
• U trvalých následků od chvíle, kdy se zdravotní stav ustálí (zpravidla jeden rok po úraze).

Nárok uplatněte co nejdříve – včasné řešení zjednoduší dokazování i samotné odškodnění. Nemusíte znát všechny zákony a paragrafy. Obraťte se přímo na nás. Pomůžeme Vám získat, na co máte nárok. Celým procesem Vás provedeme bez složitostí a bez stresu.

4. Má cyklista nárok na odškodnění při dopravní nehodě?

Ano, i cyklista má nárok na odškodnění, pokud mu při nehodě vznikla újma. Pouze však v případě, že nehodu sám nezavinil. Vždy je potřeba zajistit důkazy (fotky, svědky, záznam o nehodě).

Obecně platí:
• při zranění volejte policii, aby nehodu zdokumentovala,
• pokud jde jen o škodu na věci, policii volat nemusíte.

Kdo nese vinu při nehodě cyklisty na přechodu se dozvíte v našem článku.

5. Lze žádat odškodnění i v případě spoluzavinění?

Ano – i v případě, že jste se podíleli na vzniku nehody, máte právo na poměrnou část odškodnění.

6. Jaké následky má spoluzavinění na výši odškodnění?

Míra odškodnění se krátí podle toho, jak poškozený k nehodě přispěl:
• Překročení rychlosti: záleží na míře překročení a jeho vlivu na nehodu.
• Nepřipoutání bezpečnostním pásem: obvykle 10–30 %, někdy až 50 %, pokud pásy mohly zásadně zmírnit újmu.
• Jízda s řidičem pod vlivem: spoluúčast spolujezdce často 30–50 %.
• Jízda na kole bez helmy: dle konkrétních zranění, obvykle kolem 20 %.
• Chodec na vozovce: při přecházení mimo přechod obvykle 10 %, v extrémních případech (ležící chodec v noci) až 70 %.

7. Má spolujezdec nárok na odškodnění při dopravní nehodě?

Ano, spolujezdec může nárokovat odškodnění z povinného ručení viníka nehody.

Platí i tehdy, když viníkem je řidič vozidla, ve kterém jste seděli – v takovém případě se nemusíte obávat, že byste řidiči uškodili, pokud se o svůj nárok přihlásíte. Pojišťovna nebude plnění vymáhat po viníku, pokud neporušil důležitou povinnost (např. řízení pod vlivem návykové látky).
‍
Nezáleží, zda jde o partnera, příbuzného nebo cizí osobu, pokud spolujezdec neporušil předpisy (např. jízda bez pásu), má nárok na plné odškodnění.

8. Jak dlouho trvá vyřízení odškodnění po dopravní nehodě?

Délka řízení se liší podle typu nároku, postoje protistrany a složitosti případu. U zahraničních případů trvá řízení déle. Obecně platí:

• běžné nehody: 6 – 18 měsíců,
• závažná zranění s trvalými následky: 12+ měsíců.
Včasné dodání kompletní dokumentace a aktivní komunikace s právníky celé řízení zrychlí.

Faktory, které ovlivňují délku vyřízení odškodnění, jsou popsané v našem článku.

9. Mám nárok na bolestné, i když jsem nebyl v pracovní neschopnosti?

Ano, máte nárok na bolestné. Nárok můžete uplatit, pokud máte lékařskou dokumentaci o úrazu.

10. Whiplash syndrom po dopravní nehodě – jak ho řešit?

Whiplash syndrom, lidově označovaný jako natažení krku nebo „opěrkový syndrom“ vzniká při nárazech zezadu, kdy dochází k prudkému pohybu hlavy dozadu a vpřed. Ačkoli jde o funkční poranění, které nemusí být viditelné, pacienti trpí často výraznou bolestí a neurologickými symptomy.

Jak whiplash poznat:
• Bolest a ztuhlost krku, omezená hybnost, bolest hlavy, závratě, pískání v uších, únava, potíže se soustředěním.
• Symptomy se objevují hodiny až dny po nehodě, někdy přetrvávají týdny až měsíce.

Nárok na odškodnění
• Bolestné, ztížení společenského uplatnění, náklady na léčení, ušlý výdělek, náhrada nemajetkové újmy a náklady právního zastoupení.

Doporučený postup:
• okamžitě vyhledejte lékaře a nechte si zranění zdokumentovat,
• uschovejte lékařské zprávy, fotografie, jména svědků,
• absolvujte doporučená vyšetření (neurologie, ORL, MRI),
• obraťte se na naše zkušené právníky, kteří Vám pomohou zajistit znalecký posudek, jednání s pojišťovnou a získat náležitou kompenzaci.

Více se můžete dozvědět v našem článku.

Pracovní úraz

1. Co je pracovní úraz?

Pracovní úraz může potkat kohokoli bez ohledu na profesi a druh vykonávané práce. Jde o poškození zdraví způsobené náhle a nezávisle na vůli zaměstnance zevním vlivem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.

Praktické příklady:
• pád nebo zranění na pracovišti,
• úraz při převlékání v šatně zaměstnavatele,
• napadení či jiné zranění související s výkonem práce.

2. Co není pracovní úraz?

Za pracovní úraz se nepovažuje zranění, které:
• vzniklo mimo plnění pracovních úkolů (např. sportovní aktivita o přestávce),
• bylo způsobeno výlučně opilostí či úmyslným jednáním zaměstnance,
• se stalo při cestě do práce a z práce (s výjimkou pracovních cest).

3. Co dělat při pracovním úrazu?

Ihned po pracovním úrazu:
• nahlaste nadřízenému, co se stalo,
• vyhledejte lékaře a uschovejte lékařskou zprávu,
• zkontrolujte zápis v knize úrazů, resp. záznamu o pracovnímu úraze a vyžádejte si kopii,
• pro uplatnění odškodnění se obraťte na naši advokátní kancelář.

Doporučujeme nepodceňovat vážnost situace. Budou se Vám hodit i svědecké výpovědi. A rada na závěr - dejte pozor na pozdní hlášení úrazu zaměstnavateli.

4. Co dělat, když zaměstnavatel odmítá uznat pracovní úraz?

Podle české legislativy má zaměstnavatel povinnost každý pracovní úraz bezodkladně evidovat, šetřit jeho příčiny a nahlásit jej příslušným institucím – například zdravotní pojišťovně a v některých případech i oblastnímu inspektorátu práce.
‍
Tady jsou naše doporučení:
• zaměstnavatel může tvrdit, že činnost nebyla „nařízená“ – podstatné je, zda šlo o plnění pracovních úkolů nebo činnost s nimi související,
• na uznání úrazu trvejte a případně se svých nároků domáhejte i soudně,
• obraťte se na inspektorát práce – ten prověří, zda zaměstnavatel splnil povinnosti v oblasti BOZP a zda úraz řádně zaevidoval,
• pro jistotu si uschovejte všechny podklady (lékařské zprávy, svědectví kolegů, kopii záznamu o úrazu)

Jak postupovat, když zaměstnavatel neplní svou povinnost jsme shrnuli v našem článku.

5. Co dělat, když zaměstnavatel úraz nezapíše?

Zaměstnavatel má povinnost evidovat všechny pracovní úrazy (od drobných až po smrtelné). Pokud úraz nezapíše, porušuje zákon a hrozí mu sankce od inspektorátu práce.

Vy si v každém případě vyžádejte si kopii záznamu o úrazu a při odmítnutí se obraťte na inspektorát práce.

Posouzení, zda se jedná o pracovní úraz či nikoliv, je na zaměstnavateli. Správnost jeho postupu však může následně v případě podání žaloby posoudit jedině soud. Pokud zaměstnavatel odmítá uznat, že se ve Vašem případě jednalo o pracovní úraz, neváhejte se obrátit na naši kancelář.

6. Kdo rozhoduje o pracovních úrazech?

O uznání pracovního úrazu a výši odškodnění rozhoduje zaměstnavatel, proto je nutné, aby:
• úraz byl řádně zapsán zaměstnavatelem a abyste získali kopii záznamu o úrazu,
• Vy jste včas nahlásili úraz a vyhledali lékařskou pomoc,
• byla zajištěna veškerá dokumentace a důkazy (svědci).

Samotný záznam lékaře o pracovní neschopnosti nemá při vyjednávání s pojišťovnou význam.
Pokud zaměstnavatel Váš úraz neuzná, můžete se svých nároků domáhat právní cestou u soudu. Ochranu Vašich práv a spravedlivou kompenzaci nechte na nás.

Právní rady, jak postupovat, když zaměstnavatel odmítá spolupráci jsme shrnuli v našem článku.

7. Na co mám nárok v případě pracovního úrazu?

Vy jako zaměstnanec máte nárok na:
• bolestné,
• odškodnění za ztížení společenského uplatnění (trvalé následky),
• náhradu nákladů léčení,
• náhradu péče,
• náhradu za ztrátu výdělku (během pracovní neschopnosti),
• rentu (náhradu za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti)
• náhradu věcné škody.

V případě smrtelného úrazu mají pozůstalí nárok na:
• náhradu nákladů na léčení a pohřeb,
• náhradu nákladů na výživu,
• jednorázovou náhradu nemajetkové újmy,
• náhradu věcné škody.
• jednorázovou kompenzaci nemajetkové újmy mohou u zvlášť závažného ublížení na zdraví nárokovat blízké osoby (u úrazů po 1. 1. 2021).

8. Do kdy musím uplatnit pracovní úraz?

Nároky se promlčují ve lhůtě 3 let ode dne, kdy jste se dozvěděli o škodě a odpovědné osobě. Počátek běhu lhůty nemusí být shodný s dnem úrazu (např. u ztížení společenského uplatnění počíná tato lhůta běžet zpravidla až rok po úraze).
Vyplatí se však žádat o odškodnění co možná nejdříve po vzniku nároku a jeho ohodnocení znalcem.

9. Jaké dokumenty jsou klíčové při žádosti o odškodnění?

Při žádosti o odškodnění budete potřebovat:
• Záznam o pracovním úrazu.
• Zdravotnickou (lékařskou) dokumentace, včetně hodnocení následků, případně znalecký posudek.
• Protokol od pojišťovny zaměstnavatele.

Kdo hradí odškodnění za pracovní úraz a jaká jsou práva a povinnosti zaměstnanců najdete v našem článku.

10. Jak se vypočítává odškodnění za trvalé následky?

Odškodnění za ztížení společenského uplatnění (trvalé následky) se stanoví podle tzv. bodové tabulky (nařízení vlády č. 276/2015 Sb.). V praxi se bodové ohodnocení obvykle provádí zpravidla 1 rok po vzniku úrazu.

Počet bodů určí lékař nebo znalec podle rozsahu a dopadů zdravotního omezení na život poškozeného.

Hodnota jednoho bodu činí 1 % průměrné mzdy zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu. V roce 2025 odpovídá jeden bod částce ve výši 451,07 Kč.

Průvodce výpočtem odškodnění včetně doporučeného postupu, jak žádat o kompenzaci – viz náš článek.

Pochybení zdravotníka

1. Co je lékařské pochybení?

Za pochybení lékaře, zdravotnického pracovníka nebo zdravotnického zařízení se považují případy, kdy došlo k:
• chybě při poskytování zdravotní péče
• nesprávné diagnóze,
• špatně provedenému zákroku,
• nedostatečné pooperační péči,
• pozdní reakci na komplikace.

Ne každá lékařská chyba znamená automaticky nárok na odškodnění. Rozhodující je, zda došlo k reálné újmě – na zdraví, příjmech nebo jiných aspektech života. Kdy a jak žádat o odškodnění se dozvíte v našem článku.

2. Co dělat při podezření na zanedbání pooperační péče?

Zanedbání pooperační péče může vést ke zhoršení zdravotního stavu, dlouhodobým následkům a dokonce k ohrožení života.
Pro úspěšné uplatnění nároku je klíčové shromažďovat důkazy – veškerou zdravotnickou dokumentaci, záznamy o léčbě, fotodokumentaci o stavu pacienta.
Zároveň je vhodné co nejdříve zapojit právníka, který Vám pomůže se znaleckým posudkem a nárokem na odškodnění.
Doporučujeme přečíst celý článek na toto téma.

3. Jaká mám práva při chybné diagnóze?

Chybná diagnóza znamená nesprávné určení příčiny zdravotních obtíží, úplné opomenutí problému nebo nastavení neúčinné léčby.

Konkrétně:
• mylná diagnóza – léčí se nemoc, kterou ve skutečnosti nemáte,
• opožděná diagnóza – správná diagnóza stanovena až po zhoršení stavu,
• opomenutí diagnózy – přehlédnutí závažných příznaků (např. infarkt, nádor).

Kdy a jak můžete žádat o odškodnění se dozvíte v našem článku.

4. Co je považováno za chybu při operaci?

Za chybu se považuje nesprávný postup při zákroku, přehlédnutí komplikací, nedbalost při operaci, ale i neinformování pacienta o rizicích. Pro nárok na odškodnění je třeba prokázat:
• chybný postup – operace či péče nebyla v souladu s pravidly lékařské vědy,
• vznik újmy na zdraví – zhoršení stavu, trvalé následky či úmrtí,
• příčinnou souvislost – újma je přímým důsledkem pochybení.

Jak shromáždit důkazy a kdy žádat o kompenzaci shrnujeme v našem článku.

5. Jak poznám, že mohlo dojít k pochybení?

K pochybení lékaře došlo, pokud se poznáte v těchto případech:
• neočekávané zhoršení stavu bez vysvětlení,
• pozdní diagnóza nebo přehlédnuté příznaky,
• prodloužená hospitalizace kvůli komplikacím,
• nesoulad mezi lékařskými zprávami a skutečným průběhem léčby.

6. Jak získat důkazy o pochybení zdravotníka?

Při podezření na chybu lékaře je klíčové shromáždit důkazy:
• vyžádejte si zdravotnickou dokumentaci (máte na ni ze zákona nárok),
• pořizujte průběžnou fotodokumentaci stavu pacienta,
• zajistěte svědecké výpovědi,
• nechte vypracovat odborný znalecký posudek.

Pro získání spravedlivého odškodnění je potřeba včas využít právní pomoc. Rádi Vás celý procesem provedeme.

7. Jak postupovat při uplatnění nároku?

Doporučujeme co nejdříve podniknout následující kroky:
• vyžádejte si zdravotnickou dokumentaci,
• sepište průběh hospitalizace,
• zajistěte svědky,
• obraťte se na naši advokátní kancelář specializovanou na zdravotnické právo.

Zajistíme znalecký posudek, vyhodnotíme Váš případ a povedeme jednání s nemocnicí nebo pojišťovnou, případně i soudní řízení.

8. Proč a kdy žádat o odškodnění za pochybení zdravotníka?

Ze zákona máte právo domáhat se odškodnění za vytrpěnou bolest, trvalé následky nebo ztížení společenského uplatnění v důsledku chyby lékaře.
Váš nárok vzniká jen při skutečné újmě (zdravotní, finanční či psychické). Máte právo na kompenzaci za ušlý příjem, náklady na léčení či psychické trauma.

Kdy žádat?
• když lékař či jiný zdravotník neposkytne péči na odborné úrovni (tzv. lege artis),
• pokud při porušení této povinnosti způsobí škodu či jinou újmu (ušlý příjem, náklady na léčení),
• pokud při porušení této povinnosti dojde ke zhoršení zdraví či psychickou újmu.

9. Jaký je právní postup při uplatnění nároku za lékařské pochybení?

Zásadní je včasné zahájení řešení případu. Jen tak se může předejít dalším komplikacím a zhoršení zdravotního stavu.
• Vy si vyžádejte kompletní dokumentaci, zdravotnické záznamy, informace od lékařů, případně názor jiného lékaře, svědecké výpovědi, fotodokumentaci Poté kontaktujte ideálně našeho právníka.
• My pomůžeme vyhodnotit případ, zajistit znalecké posudky, další důkazy a připravit nároky.

Pokud nedojde k mimosoudnímu vyrovnání, je možné se domáhat náhrady soudní cestou.

10. Jak se vypočítává kompenzace při pochybení zdravotníka?

Výše náhrady se odvíjí od konkrétních dopadů na zdraví a život pacienta. Obecně vzniká nárok na odškodnění za:

• bolestné: za fyzickou bolest způsobenou chybným zákrokem,
• náklady na léčbu: další hospitalizace, rehabilitace, péče, pomůcky, které neproplácí pojišťovna z veřejného zdravotního pojištění,
• ztížení společenského uplatnění: při trvalých následcích,
• psychickou újmu: trauma, stres, psychologické dopady,
• ztrátu výdělku: ušlý příjem během léčby.
‍
Správné určení výše kompenzace vyžaduje odborný přístup. Naše advokátní kancelář Vám pomůže shromáždit dokumentaci, zajistit znalecký posudek a vyjednat s nemocnicí či pojišťovnou maximální možné odškodnění.

Často kladené dotazy

Dopravní nehoda

Pracovní úraz

Pochybení zdravotníka