Aktualizováno: 21. 5. 2026, doplnění platné právní úpravy

Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti je jednou ze základních náhrad uplatňovaných v případech újmy na zdraví. Tato náhrada přísluší poškozenému, který je následkem utrpěné újmy na zdraví v pracovní neschopnosti, a to za celé období, po které byl poškozený neschopen práce v důsledku úrazu nebo nehody. V tomto článku Vám přehledně shrneme, jak se výše náhrady ztráty na výdělku počítá, kde nárok uplatnit a na jaké nejčastější chyby si dát pozor ve výpočtech pojišťoven.

Rychlý přehled článku:

• Jak se výše náhrady počítá?

• Navazující pracovní neschopnost

• Rozdíly mezi pracovními a nepracovními úrazy

• Kdo odškodnění vyplácí?

• Jaké podklady a důkazy je potřeba doložit?

• Nejčastější chyby ve výpočtech pojišťoven

• Často kladené dotazy

• Kdy se obrátit na odborníka?

Jak se výše náhrady počítá?

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti náleží poškozenému ve výši rozdílu mezi průměrným hrubým výdělkem před vznikem škody, např. před dopravní nehodou, pracovním úrazem atd., a tím, co bylo poškozenému vyplaceno v době pracovní neschopnosti. Náhrada náleží poškozenému za celé období pracovní neschopnosti, pokud tato neschopnost vznikla v důsledku dané události, tedy dopravní nehody, pracovního úrazu apod. To platí i tehdy, kdy neschopnost trvá dlouhodobě.

Pro výpočet náhrady je klíčový průměrný hrubý výdělek z doby před nehodou či úrazem, od kterého se odečítají částky vyplacené v důsledku pracovní neschopnosti, zejména nemocenské dávky nebo náhrada mzdy od zaměstnavatele. Při výpočtu průměrného výdělku je třeba rozlišovat mezi poškozenými zaměstnanci a podnikateli. U poškozených v pracovním poměru se průměrný výdělek počítá typicky podle příslušných ustanovení zákoníku práce. U osob samostatně výdělečně činných se pak obvykle vychází z daňového přiznání a ve složitějších případech je třeba využít k výpočtu znalecký posudek.

U pracovního úrazu je možné vycházet i z kalendářního roku předcházejícího úrazu, pokud je to pro zaměstnance výhodnější. Proto doporučujeme poškozeným, aby si v tomto případě vyžádali potvrzení o průměrném výdělku za obě období, tedy nejen za předcházející čtvrtletí, ale také za celý předcházející kalendářní rok. U větších úrazů může být totiž rozdíl značný.

Navazující pracovní neschopnost

Pokud poškozenému pracovní neschopnost skončí, ale po nějakém čase se jeho zdravotní stav opět zhorší natolik, že se ocitne v další pracovní neschopnosti, může mít nárok na další náhradu ztráty na výdělku. Pokud navazující pracovní neschopnost souvisí s původním úrazem či nehodou a poškozený tuto souvislost dokáže například pomocí zdravotnické dokumentace, může vzniknout nárok na náhradu i za období další pracovní neschopnosti.

Zákoník práce výslovně upravuje další pracovní neschopnost z důvodu téhož pracovního úrazu a uvádí, že průměrným výdělkem před vznikem škody je v takovém případě průměrný výdělek zaměstnance před vznikem této další škody. V těchto případech tedy může být průměrný výdělek, ze kterého vychází výše náhrady, znovu vypočítán podle aktuálnějších důkazů.

Rozdíly mezi pracovními a nepracovními úrazy

U náhrady ztráty na výdělku je třeba, stejně jako u ostatních náhrad, rozlišovat, zda se řídí zákonnou úpravou zákoníku práce nebo úpravou občanského zákoníku. Pracovní úrazy se řeší podle zákoníku práce, kdežto jiné události, například dopravní nehody, napadení, pochybení lékaře apod., se obvykle posuzují podle občanského zákoníku.

Rozdíl je například ve frekvenci vyplácení, kdy podle zákoníku práce má být zaměstnavatelem náhrada ušlého výdělku vyplácena pravidelně jednou měsíčně. U nepracovních úrazů bývá náhrada v praxi často vyplacena jednorázově po skončení pracovní neschopnosti, u dlouhodobých případů však může být řešena i formou průběžného plnění.

Kdo odškodnění vyplácí?

To, u koho bude poškozený svůj nárok uplatňovat, závisí hlavně na tom, jak ke škodě došlo – zda při dopravní nehodě (nebo například následkem trestného činu jiné osoby), nebo při pracovním úrazu.

V případě dopravní nehody se bude jednat o pojišťovnu, u které má viník nehody uzavřeno povinné ručení. Pojišťovna je tedy také obvykle tím, kdo náhradu ztráty na výdělku vyplácí.

U pracovního úrazu odpovídá za škodu zaměstnavatel, který je ze zákona pojištěn. I u pracovních úrazů tedy plnění obvykle vyplácí pojišťovna.

V ostatních případech, je třeba náhradu nárokovat přímo u osoby, která úraz poškozeného zavinila (např. v případě oběti trestného činu je třeba náhradu nárokovat přímo u pachatele).

Jaké podklady a důkazy je potřeba doložit?

Obecně platí, že pokud uplatňujete nárok, musíte jej něčím podložit a prokázat. Pro výpočet náhrady ztráty na výdělku jsou důležitými důkazy například:

• Výplatní pásky za čtvrtletí předcházející úrazu. V některých případech může být pro poškozený výhodnější vyžádat si doklady o příjmu za celý předchozí rok (k tomu blíže v tomto článku)

• Potvrzení o úrazu či nehodě, tedy potvrzení o pracovním úrazu, záznam o dopravní nehodě, policejní protokol apod.

• Potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti

• Zdravotnickou dokumentaci, jelikož je často třeba prokázat souvislost mezi pracovní neschopností a úrazem

• Potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění (jak ze strany zaměstnavatele, tak i ze strany ČSSZ).

• U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) je pak častým důkazem například daňové přiznání, smlouva o dílo a ve složitějších případech může být potřeba i znalecký posudek.

Nejčastější chyby ve výpočtech pojišťoven

• Nezapočítání dalších pracovních činností zaměstnance, například dohod o provedení práce, které má uzavřené vedle hlavního pracovního poměru

• Nesprávné určení rozhodného období při výpočtu výše odškodnění

• Nezapočítání odměn při určení výše odškodnění

• Nesprávné posouzení navazující pracovní neschopnosti a její souvislosti s úrazem nebo nehodou

Často kladené dotazy

Jak se počítá ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti?

Náhrada se počítá jako rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem nebo nehodou a částkami, které poškozený během pracovní neschopnosti obdržel, zejména náhradou mzdy a nemocenskými dávkami.

Kdo vyplácí náhradu za ušlý výdělek po úrazu nebo dopravní nehodě?

Náhradu nejčastěji vyplácí pojišťovna. U pracovního úrazu jde zpravidla o pojišťovnu zaměstnavatele (nárok se však uplatňuje u zaměstnavatele), u dopravní nehody o pojišťovnu viníka z povinného ručení.

Jaké doklady potřebuji k náhradě ztráty na výdělku?

Nejčastěji jsou potřeba výplatní pásky, potvrzení o průměrném výdělku, potvrzení o pracovní neschopnosti a doklad o vyplacených nemocenských dávkách. U osob samostatně výdělečně činných se obvykle dokládá daňové přiznání.

Mám nárok na náhradu ztráty na výdělku i při dlouhodobé nebo opakované pracovní neschopnosti?

Ano, pokud pracovní neschopnost souvisí s pracovním úrazem nebo nehodou. Nárok může vzniknout i při další navazující pracovní neschopnosti, pokud je prokázána souvislost s původní událostí.

Kdy se obrátit na odborníka?

Stejně jako v případě ostatních náhrad souvisejících s újmou na zdraví se mohou při výpočtu a následném řešení odškodnění ztráty na výdělku vyskytnout různé problémy. Pojišťovna či zaměstnavatel může nárok odmítnout uznat, nebo uzná jen jeho část. Mnohdy také dochází k chybám ve výpočtu průměrného výdělku nebo i při výpočtu samotné náhrady. Vždy je proto lepší konzultovat svou situaci s odborníkem.

V „1. zdravotní“ pomáháme poškozeným s odškodněním nejen ztráty na výdělku již od roku 2013. Specializujeme se na odškodnění pracovních úrazů, dopravních nehod, trestných činů, sportovních úrazů a mnoha dalších situací. Disponujeme advokáty, kteří se orientují v platné legislativě a dobře znají praxi pojišťoven. Nezávaznou konzultaci poskytujeme zdarma. Naši odměnu navíc hradíte až z vymožené částky. Pomůžeme Vám získat odškodnění, na které máte právo!

‍