Pracovní úraz: posudek o bolestném a ztížení společenského uplatnění

January 9, 2025

Pracovní úraz

Aktualizováno 23. 6. 2026

Posudek o bolestném a ztížení společenského uplatnění patří mezi nejdůležitější dokumenty při odškodnění pracovního úrazu. Právě na jeho základě se stanovuje výše náhrady za bolest i trvalé následky úrazu. Nesprávné bodové ohodnocení může znamenat, že poškozený zaměstnanec obdrží o desítky až stovky tisíc korun nižší odškodnění, než na jaké má podle zákona nárok. V tomto článku vysvětlujeme, kdo posudek vypracovává, jak se bolestné a ztížení společenského uplatnění určují a co dělat, pokud se zaměstnavatel nebo jeho pojišťovna se závěry posudku neztotožní.

Rychlý přehled článku:

V tomto článku se dozvíte:

1) co představuje bolestné a ztížení společenského uplatnění,

2) podle jakých právních předpisů se odškodnění pracovního úrazu stanovuje,

3) jak funguje bodové hodnocení podle nařízení vlády,

4) kdo může vypracovat posudek o bolestném a trvalých následcích,

5) kdy lze bodové hodnocení bolesti zvýšit,

6) proč se mohou jednotlivé znalecké posudky lišit,

7) jak postupovat při nesouhlasu pojišťovny se znaleckým posudkem,

8) kdo hradí náklady na znalecký posudek,

9) kdy je vhodné obrátit se na advokáta

Posudek je klíčovým podkladem pro určení odškodnění

Po pracovním úrazu vzniká zaměstnanci zpravidla několik samostatných nároků na náhradu újmy. Vedle náhrady ztráty na výdělku, účelně vynaložených nákladů spojených s léčením nebo věcné škody patří mezi nejvýznamnější nároky bolestné a ztížení společenského uplatnění.

Výše těchto náhrad není stanovena paušálně. Odvíjí se od zdravotního stavu poškozeného a od lékařského nebo znaleckého posudku, ve kterém je zdravotní újma bodově ohodnocena podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Právě správné bodové ohodnocení bývá jedním z nejčastějších důvodů sporů mezi poškozeným zaměstnancem a pojišťovnou zaměstnavatele. Z praxe totiž víme, že rozdíl mezi dvěma posudky může představovat i několik stovek bodů, což při současné hodnotě bodu znamená rozdíl v řádu desítek nebo stovek tisíc korun.

Správně zpracovaný lékařský nebo znalecký posudek představuje jeden z nejdůležitějších podkladů pro uplatnění nároku na odškodnění pracovního úrazu.

Co je tzv. bolestné?

Bolestné představuje náhradu za fyzickou bolest i psychické strádání způsobené v důsledku pracovního úrazu nebo v důsledku navazující léčby.

Nejde tedy pouze o náhradu bolesti utrpěné bezprostředně po úrazu. Do bolestného se promítá také celý průběh léčby, tedy například:

• operační zákroky,

• opakované operace,

• bolestivé rehabilitace,

• komplikace při léčbě,

• další zdravotní výkony nezbytné k odstranění následků úrazu.

Nejvyšší soud opakovaně zdůraznil, že bolestné zahrnuje nejen samotné poranění, ale také bolestivé stavy vznikající během léčby a odstraňování následků úrazu. Tento výklad potvrzuje například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2558/2020.

Bolestné může zahrnovat rovněž psychické utrpení spojené s úrazem, například strach z operace, dlouhodobý stres nebo obavy z dalšího zdravotního vývoje. Tyto okolnosti však musí mít přímou souvislost s pracovním úrazem a být zohledněny při lékařském hodnocení.

Příklad z praxe

Zaměstnanec utrpěl při pádu z lešení komplikovanou zlomeninu bérce. Během léčby absolvoval dvě operace, několikaměsíční rehabilitaci a následně odstranění osteosyntetického materiálu. Při stanovení bolestného se hodnotí nejen samotná zlomenina, ale také navazující operační výkony, rehabilitace i případné komplikace léčby.

Bolestné odškodňuje nejen samotný pracovní úraz, ale také bolest a psychické strádání spojené s jeho léčbou a odstraňováním následků.

Co je ztížení společenského uplatnění (tzv. trvalé následky)?

Pokud pracovní úraz zanechá trvalé následky, vzniká poškozenému vedle bolestného také nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění.

Jedná se o odškodnění dlouhodobých nebo trvalých omezení, která negativně ovlivňují každodenní život poškozeného. Nejde pouze o schopnost vykonávat zaměstnání, ale také o dopad na běžné životní aktivity, například:

• pohybové možnosti,

• sportovní aktivity,

• péči o domácnost,

• rodinný život,

• společenské kontakty,

• kulturní a volnočasové aktivity,

• psychickou pohodu.

Na rozdíl od občanskoprávních sporů podle metodiky Nejvyššího soudu (platí pro mimopracovní úrazy) se ztížení společenského uplatnění u pracovních úrazů neurčuje procentem snížení kvality života.

Podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. se stejně jako bolestné stanovuje bodovým hodnocením podle přílohy č. 3 tohoto nařízení. Každému trvalému následku odpovídá určitý počet bodů, který následně určuje výši finanční náhrady.

Posudek o ztížení společenského uplatnění se zpravidla vypracovává až po ustálení zdravotního stavu. Ve většině případů k tomu dochází přibližně po roce od pracovního úrazu, není to však zákonná lhůta. Pokud léčba pokračuje nebo se zdravotní stav dále vyvíjí, může být posudek zpracován i později.

Ztížení společenského uplatnění představuje náhradu za trvalé následky pracovního úrazu, které dlouhodobě ovlivňují kvalitu života poškozeného.

Jak právní úprava stanovuje výši bolestného a ztížení společenského uplatnění

Samotné právo zaměstnance na náhradu újmy při pracovním úrazu upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zejména ustanovení o náhradě újmy způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Ohledně odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění při pracovních úrazech odkazuje ustanovení § 271c zákoníku práce na zvláštní právní předpis, kterým je zejména nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Nařízení obsahuje přílohy s bodovým hodnocením jednotlivých poranění, operačních výkonů i trvalých následků. Lékař nebo znalec při zpracování posudku vychází právě z těchto pravidel a přihlíží ke konkrétním okolnostem každého případu.

Klíčová informace:

Výše odškodnění pracovního úrazu se stanovuje podle zákoníku práce a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., které upravuje pravidla bodového hodnocení.

Jak funguje bodové hodnocení

Bolestné i ztížení společenského uplatnění se stanovují pomocí bodového systému.

Každému zranění nebo trvalému následku odpovídá určitý počet bodů uvedený v přílohách nařízení vlády. Celkový počet bodů se následně vynásobí hodnotou jednoho bodu a tím vznikne výše náhrady.

Hodnota jednoho bodu odpovídá 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího roku, ve kterém vznikla povinnost provést hodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění.

Rozhodující proto nemusí být rok, kdy se pracovní úraz stal, ale rok, kdy se zdravotní stav hodnotí. Obdobný princip platí také pro hodnocení nároku ze ztížení společenského uplatnění. V tomto případě se vychází z data, kdy došlo k ustálení zdravotního stavu poškozeného. To je důležité zejména u závažných úrazů, kdy léčba trvá delší dobu.

Příklad z praxe

Pracovní úraz se stal v červnu 2024. Následně probíhala léčba, kde docházelo k navazujícím operacím, které proběhly v červenci roku 2024 (bezprostředně po úrazu), následně v prosinci 2024, v únoru 2024 a prosinci 2025 (vyjmutí osteosyntetického materiálu). Zdravotní stav poškozeného se stabilizoval po rehabilitaci až v květnu 2026.

Při výpočtu odškodnění se proto v případě úrazu a operací, které proběhly v roce 2024, použije hodnota bodu odpovídající průměrné mzdě za první až třetí čtvrtletí roku 2023. Při hodnocení nároku z vytrpěné bolesti za operaci z roku 2025 se použije hodnota bodu odpovídající průměrné mzdě za první až třetí čtvrtletí roku 2024. Při hodnocení ztížení společenského uplatnění (ohodnocení trvalých následků) se použije hodnota bodu odpovídající průměrné mzdě za první až třetí čtvrtletí roku 2025.

Výsledná výše náhrady závisí na počtu přiznaných bodů i na hodnotě jednoho bodu platné v době, kdy vznikla povinnost provést hodnocení.

Kdo vypracovává posudek o bolestném

Bolestné i ztížení společenského uplatnění se stanovují na základě lékařského posudku. Ten může vypracovat ošetřující lékař, pokud má k dispozici potřebnou zdravotnickou dokumentaci a jsou splněny podmínky stanovené právními předpisy.

U závažnějších pracovních úrazů nebo v případech, kdy je mezi poškozeným a pojišťovnou sporné bodové ohodnocení, bývá vhodné obrátit se na znalce z oboru zdravotnictví. Znalec může posoudit zdravotní stav nezávisle a jeho posudek často představuje důležitý důkaz při jednání s pojišťovnou nebo v případném soudním řízení.

U složitějších pracovních úrazů může kvalitně zpracovaný znalecký posudek významně přispět ke správnému určení bodového ohodnocení.

Kdy lze bodové hodnocení bolesti zvýšit

Nařízení vlády umožňuje ve výjimečných případech zvýšit základní bodové ohodnocení bolesti. Typicky se jedná o situace, kdy léčbu provázely závažné komplikace, například infekce, poruchy hojení nebo opakované operační zákroky, případně byla léčba mimořádně náročná a bolestivá.

Za podmínek stanovených nařízením vlády lze bodové hodnocení bolesti zvýšit až o 50 %. Každý případ je však nutné posuzovat individuálně a zvýšení musí být řádně odůvodněno.

Pokud léčbu provázely závažné komplikace nebo byla mimořádně náročná, může být bodové ohodnocení bolesti za splnění zákonných podmínek zvýšeno.

Proč se mohou jednotlivé znalecké posudky lišit

V praxi není neobvyklé, že dva znalci dospějí k odlišnému bodovému ohodnocení. Důvodem může být rozdílné posouzení rozsahu poranění, průběhu léčby, komplikací nebo trvalých následků.

Samotná skutečnost, že se posudky liší, ještě neznamená, že některý z nich je nesprávný. Pokud však rozdíly významně ovlivňují výši náhrady, je vhodné nechat posudek odborně přezkoumat.

Rozdílné závěry znalců nejsou výjimečné a samy o sobě neznamenají, že některý z posudků je nesprávný.

Jak postupovat při nesouhlasu pojišťovny se znaleckým posudkem

Pokud pojišťovna se závěry posudku nesouhlasí nebo podle něj odmítne poskytnout odpovídající náhradu, je vhodné nejprve zjistit důvody jejího stanoviska. V některých případech postačí doplnění zdravotnické dokumentace nebo vysvětlení závěrů znalce.

Nedojde-li k dohodě, může se poškozený domáhat svého nároku u soudu. Znalecký posudek sám o sobě nerozhoduje o výši odškodnění – při sporu o ní autoritativně rozhoduje až soud, který posoudí všechny provedené důkazy a v případě potřeby ustanoví vlastního znalce.

Nepodaří-li se spor mezi poškozeným a zaměstnavatelem (resp. pojišťovnou) vyřešit dohodou, rozhoduje o výši odškodnění autoritativně až soud.

Kdo hradí náklady na znalecký posudek

Pokud si poškozený nechá znalecký posudek vypracovat z vlastní iniciativy, hradí jeho vypracování zpravidla sám. Jestliže se však posudek ukáže jako potřebný pro úspěšné uplatnění nároku, mohou být náklady na jeho zpracování za určitých okolností součástí nároku na náhradu škody.

Před objednáním znaleckého posudku proto doporučujeme konzultovat další postup s odborníkem.

Kdy je vhodné obrátit se na advokáta

Právní pomoc specializovaného advokáta je vhodná zejména tehdy, pokud zaměstnavatel nebo jeho pojišťovna neuznávají pracovní úraz, zpochybňují rozsah újmy, krátí odškodnění nebo odmítají uznat některý z uplatněných nároků. Advokát může posoudit oprávněnost postupu pojišťovny, doporučit vhodné důkazy včetně znaleckého posudku a zastupovat poškozeného při jednání i v případném soudním řízení.

Pokud si nejste jisti, zda bylo bolestné nebo ztížení společenského uplatnění stanoveno správně, obraťte se na nás. Posoudíme váš případ, doporučíme další postup a pomůžeme vám uplatnit všechny nároky, na které máte podle zákona právo.

Včasná odborná právní pomoc může výrazně zvýšit šanci na získání plného odškodnění pracovního úrazu.

FAQ

1. Kdo stanovuje bolestné?

Bolestné se stanovuje na základě lékařského posudku. V komplikovanějších případech může být vhodné znalecké posouzení.

2. Musím mít k odškodnění pracovního úrazu znalecký posudek?

Nemusíte. U jednodušších pracovních úrazů zpravidla postačí lékařský posudek. Na druhou stranu lze znalecký posudek u komplikovanějších či závažnějších případů jen doporučit.

3. Kdo rozhoduje o výši odškodnění?

Pokud mezi zaměstnancem a pojišťovnou není spor, vychází se z lékařského nebo znaleckého posudku. V případě sporu rozhoduje o výši náhrady autoritativně pouze soud.

4. Kdy se stanovuje ztížení společenského uplatnění?

Zpravidla až po ustálení zdravotního stavu, nejčastěji přibližně rok po pracovním úrazu.

5. Může pojišťovna odmítnout znalecký posudek?

Ano. Pokud s jeho závěry nesouhlasí, může si nechat zpracovat vlastní posudek nebo zpochybnit jeho závěry. V případě sporu rozhoduje jedině soud.

6. Kdo platí znalecký posudek?

Pokud si jej poškozený objedná sám, hradí jej zpravidla ze svých prostředků. Za určitých okolností však mohou být náklady součástí nároku na náhradu škody.