Aktualizováno: 22. 5. 2026,doplnění judikatury a platné právní úpravy

Není-li zaměstnanec schopen vykonávat práci z důvodu pracovního úrazu či nemoci z povolání, má dle zákoníku práce právo na náhradu za ztrátu na výdělku, a to jak po dobu pracovní neschopnosti, tak v některých případech i po skončení této doby.

Může ale zaměstnavatel podmiňovat odškodnění ušlého výdělku trváním pracovního poměru, případně náhradu po skončení pracovního poměru odmítnout vyplatit? V tomto článku Vám přehledně shrneme, jak se na tuto problematiku dívá právo.

Rychlý přehled článku:

• Co je ztráta na výdělku po pracovním úrazu a jak se počítá její výše?

• Kdo náhradu ztráty na výdělku po pracovním úrazu vyplácí?

• Má zaměstnanec nárok na náhradu i po skončení pracovního poměru?

• Co když zaměstnanec po skončení pracovního poměru nenastoupí do nového zaměstnání?

• Nejčastější chyby pojišťoven při výpočtu výše náhrady

• Často kladené dotazy

• Kdy se obrátit na právníka?

Co je ztráta na výdělku po pracovním úrazu a jak se počítá její výše?

Ztráta na výdělku představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před pracovním úrazem a částkami, které mu byly v důsledku pracovní neschopnosti vyplaceny.

Typicky má na ni nárok zaměstnanec, který se v důsledku pracovního úrazu ocitl v pracovní neschopnosti (blíže článek zde). Při výpočtu výše náhrady ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se vychází z průměrného výdělku zaměstnance za kalendářní čtvrtletí předcházející úrazu. Od tohoto výdělku se pak odečte to, co bylo poškozenému vyplaceno po dobu pracovní neschopnosti, například dávky nemocenského pojištění nebo náhrada mzdy od zaměstnavatele.

U pracovního úrazu je také možné při výpočtu náhrady ztráty na výdělku vycházet i z kalendářního roku předcházejícího úrazu, pokud je to pro zaměstnance výhodnější. Doporučujeme proto poškozeným shromáždit výplatní pásky či mzdové lístky i za toto období. U závažnějších úrazů může být rozdíl významný.

Kdo náhradu ztráty na výdělku po pracovním úrazu vyplácí?

Za pracovní úraz odpovídá podle zákona zaměstnavatel, u kterého prováděl zaměstnanec práci v době úrazu. Každý zaměstnavatel je ze zákona obvykle pojištěn právě pro případy, jako jsou pracovní úrazy, v jejichž důsledku je zaměstnanci vypláceno odškodnění.

Nároky musí poškozený uplatnit přímo u zaměstnavatele, protože právě zaměstnavatel odpovídá za pracovní úraz, nikoli samotná pojišťovna. V praxi se však do řešení odškodnění zpravidla zapojuje pojišťovna zaměstnavatele, která může se zaměstnancem přímo komunikovat a v některých případech mu i přímo vyplatit pojistné plnění (zejména tzv. bolestné a trvalé následky).

Má zaměstnanec nárok na náhradu i po skončení pracovního poměru?

Pokud v průběhu pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem dojde k rozvázání pracovního poměru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, neznamená to, že by nárok na náhradu ztráty na výdělku či jiné nároky, například ztížení společenského uplatnění, automaticky zanikly.

Zákoník práce nepodmiňuje existenci nároku na náhradu za ztrátu na výdělku trváním pracovního poměru se zaměstnavatelem, který za pracovní úraz objektivně odpovídá. To stejné pak potvrzuje i Nejvyšší soud například v rozsudku ze dne 3.6.2016 sp. zn. 21 Cdo 582/2015. V citovaném rozhodnutí dovodil, že samotné skončení pracovního poměru neznamená automaticky zánik nároku na odškodnění.

Pro poškozené to tedy znamená, že náhradu ztráty na výdělku jim zaměstnavatel musí hradit i tehdy, když pracovní poměr skončil. Podmínkou je trvající pracovní neschopnost, která přímo souvisí s pracovním úrazem, za který tento zaměstnavatel odpovídá.

V případě opakované pracovní neschopnosti nárok může vzniknout i opakovaně. Pokud dojde u poškozeného po nějaké době od skončení původní pracovní neschopnosti ke zhoršení zdravotního stavu a následně k další pracovní neschopnosti, náhradu za ztrátu na výdělku stále vyplácí původní zaměstnavatel i tehdy, když pracovní poměr již skončil. Pokud je totiž opakovaná pracovní neschopnost stále důsledkem téhož pracovního úrazu, stále za něj odpovídá stejný zaměstnavatel.

Co když zaměstnanec po skončení pracovního poměru nenastoupí do nového zaměstnání?

Pokud poškozený zaměstnanec po skončení pracovní neschopnosti nenastoupí do nového zaměstnání a původní pracovní poměr byl již ukončen, může mít nárok na náhradu za ztrátu na výdělku i po ukončení pracovní neschopnosti (tzv. renta). Podmínkou je, aby existovala příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a neschopností poškozeného najít si nové zaměstnání. Poškozený by také měl být zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání na příslušném Úřadu práce ČR. Výše této náhrady se řídí zákoníkem práce a hradí ji zaměstnavatel, který odpovídá za vzniklý pracovní úraz, a to opět i tehdy, kdy byl pracovní poměr ukončen. Výše této náhrady ale může být snížena, pokud zaměstnanec sám nové vhodné zaměstnání bez vážných důvodů odmítne.

Nejčastější chyby pojišťoven při výpočtu výše náhrady

• Odmítnutí nároku s tvrzením, že pracovní poměr již skončil

• Nesprávné snížení náhrady po skončení pracovního poměru

• Nesprávné určení rozhodného období pro výpočet průměrného výdělku

• Nezapočítání odměn, prémií nebo přesčasů do průměrného výdělku

• Nezapočítání dalších příjmů zaměstnance, například příjmů z dohod o provedení práce nebo vedlejšího pracovního poměru

• Nesprávné posouzení navazující pracovní neschopnosti a její souvislosti s pracovním úrazem

Často kladené dotazy

Mám nárok na náhradu ztráty na výdělku po pracovním úrazu?

Ano, pokud Vám v důsledku pracovního úrazu klesl příjem. Nárok může vzniknout během pracovní neschopnosti i po jejím skončení.

Kdo vyplácí náhradu ztráty na výdělku po pracovním úrazu?

Za náhradu odpovídá zaměstnavatel, u kterého k pracovnímu úrazu došlo. V praxi plnění často řeší jeho pojišťovna.

Jak se počítá ztráta na výdělku po pracovním úrazu?

Výše náhrady se zpravidla určuje z průměrného výdělku zaměstnance před úrazem. Od něj se odečítají nemocenské dávky nebo náhrada mzdy vyplacená během pracovní neschopnosti.

Mám nárok na náhradu ztráty na výdělku i po skončení pracovního poměru?

Ano. Samotné skončení pracovního poměru nárok nevylučuje, pokud ztráta výdělku nadále souvisí s pracovním úrazem.

Co když po úrazu nemohu najít nové zaměstnání?

Nárok může vzniknout i tehdy, pokud vám následky pracovního úrazu brání najít vhodnou práci. Vždy je ale nutné posoudit konkrétní okolnosti a příčinnou souvislost s úrazem.

Kdy se obrátit na právníka?

Situace, kdy dojde během pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu ke skončení pracovního poměru, může být velmi nepříjemná. Pojišťovna může nárok zkrátit nebo dokonce úplně odmítnout, ačkoliv to podle zákona nemůže udělat pouze z důvodu ukončení pracovního poměru. Jako zaměstnanec totiž máte právo na plnou výši náhrady ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti i tehdy, když došlo k rozvázání pracovního poměru se zaměstnavatelem. V takové situaci je vždy dobré obrátit se na právníka, který se vyzná v platné právní úpravě a s komunikací s pojišťovnou Vám pomůže.

Pokud jste utrpěli pracovní úraz a nevíte si rady s uplatněním svých nároků, nebo pokud s Vámi zaměstnavatel v době pracovní neschopnosti rozvázal pracovní poměr, obraťte se na nás. V „1. zdravotní“ pomáháme klientům s odškodněním již od roku 2013. Disponujeme zkušenými advokáty, kteří se orientují v legislativě a znají praxi pojišťoven. Úvodní konzultaci poskytujeme zdarma a odměnu účtujeme až z vymožené částky, takže se neocitnete ve finančním riziku. Pomůžeme Vám získat spravedlivé odškodnění, na které máte právo!

‍