Aktualizováno 2.4.2026, doplnění platné právní úpravy

Není-li zaměstnanec schopen vykonávat práci z důvodu pracovního úrazu či nemoci z povolání, má dle zákoníku práce právo na náhradu za ztrátu na výdělku, a to jak po dobu pracovní neschopnosti, tak po skončení pracovní neschopnosti, rovněž nazývanou jako renta. Tento nárok je jedním z nejčastěji uplatňovaných ze strany poškozených zaměstnanců při odškodnění pracovního úrazu. V tomto článku shrneme, kdy nárok na náhradu výdělku vzniká, jak se počítá jeho výše a jakým způsobem se vyplácí poškozeným zaměstnancům.

Rychlý přehled článku:

• Kdy vzniká nárok na náhradu ztráty výdělku po dobu pracovní neschopnosti?

• Jak se počítá výše náhrady za ztrátu výdělku v době pracovní neschopnosti?

• Hradí se náhrada za ztrátu výdělku jednorázově, nebo pravidelně?

• Z jakého rozhodného období se při výpočtu náhrady vychází?

• Nejčastější chyby pojišťoven při výpočtu náhrady

• Co dělat, pokud zaměstnavatel nebo pojišťovna odmítají nárok uznat v plné výši?

Vznik nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti vzniká v případě, kdy pracovní neschopnost vznikla následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání. Zákoník práce zároveň nepodmiňuje trvání nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti trváním pracovního poměru se zaměstnavatelem, který za pracovní úraz zaměstnance odpovídá. Zaměstnanci tak přísluší nárok i tehdy, kdy v průběhu pracovní neschopnosti rozvázal pracovní poměr s odpovědným zaměstnavatelem.

Výpočet ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se stanoví jako rozdíl mezi průměrným hrubým výdělkem, kterého zaměstnanec dosahoval před vznikem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, a plnou výší náhrady mzdy nebo platu, případně nemocenské. Tento výpočet je zakotven v prvním odstavci § 271a zákoníku práce. Při výpočtu se tedy vychází z průměrného hrubého výdělku, nikoliv z čisté mzdy.

Zákoník práce zároveň ve druhém odstavci stejného paragrafu stanoví, že i v případě, kdy si stejný úraz či nemoc z povolání vyžádá další pracovní neschopnost po skončení té první, má zaměstnanec nárok na náhradu ztráty výdělku i v průběhu této druhé či další pracovní neschopnosti, pokud vznikla v důsledku stejného úrazu. Pokud tedy následkem pracovního úrazu zaměstnanec potřebuje po čase další operaci nebo rekonvalescenci, má nárok na odškodnění ušlého výdělku i za toto období. V takovém případě je výpočet stejný, ale průměrný hrubý výdělek se tentokrát nebere z doby před úrazem, ale z doby mezi předchozí a současnou pracovní neschopností.

Jednorázové odškodnění nebo měsíční splátky?

Ztrátu na výdělku je zaměstnavatel povinen hradit dle zákoníku práce pravidelně, a to jednou měsíčně, nedohodne-li se se zaměstnancem na jiném způsobu výplaty. Stanovuje to konkrétně druhý odstavec § 271m zákoníku práce. V praxi však toto pravidlo často dodržováno nebývá. Nevyplácí-li tedy zaměstnavatel náhradu za ztrátu na výdělku pravidelně a nebyla-li se zaměstnancem dohodnuta jiná forma výplaty, porušuje tím svou zákonnou povinnost.

V praxi bývá časté, že zaměstnanci musí žádat zaměstnavatele o poskytnutí zálohy na odškodnění ušlého výdělku, aby se nedostali do existenční nouze. Nebojte se proto ozvat, pokud Vám zaměstnavatel náhradu ušlého výdělku neproplácí pravidelně.

Z jakého rozhodného období se při výpočtu vychází?

Rozhodným obdobím pro výpočet je poslední ukončené kalendářní čtvrtletí před úrazem, nebo předchozí kalendářní rok. Běžně se započítává poslední ukončené čtvrtletí podle § 354 zákoníku práce, ale zákoník zároveň umožňuje v prvním odstavci § 271m použít jako rozhodné období celý předchozí kalendářní rok, jeli to pro zaměstnance výhodnější. Doporučujeme si tedy vyžádat si od zaměstnavatele potvrzení o průměrném výdělku za obě výše uvedená období, a to právě z důvodu možnosti posoudit, který průměrný výdělek bude pro zaměstnance při výpočtu příznivější. V praxi může správné posouzení rozhodného období znamenat i desítky tisíc korun navíc.

Určité problémy při posuzování vzniku nároku na náhradu za ztrátu na výdělku vznikají u nemocí z povolání. Způsobeny jsou převážně tím, že proces ověřování, posuzování a rozhodování o tom, zda konkrétní osoba trpí nemocí z povolání, v praxi často trvá neúměrně dlouho. Zpravidla je také obtížnější prokázat příčinnou souvislost mezi výkonem práce a vznikem nemoci, jelikož jsou často potřeba například znalecké posudky.

Jak nejlépe postupovat při uplatnění nároku?

Z naší praxe víme, že při vymáhání odškodnění je nejlepší poradit se s odborníkem. Proces totiž může být složitý. Pojišťovny navíc často poškozeným posílají velmi podhodnocené návrhy, kde jim přiznávají i o desítky procent nižší nárok, než na jaký mají ve skutečnosti právo. Je proto dobré mít na své straně právníka, který se vyzná v legislativě a zná praxi pojišťoven.

Nejčastější chyby pojišťoven při výpočtu náhrady

• nezapočítání odměn při určení výše odškodnění,

• nezapočítání dalších pracovních činností zaměstnance,

• nesprávné rozhodné období při určení výše odškodnění,

• nesprávné posouzení navazující pracovní neschopnosti.

Výše uvedené chyby vedou k podhodnocení průměrného výdělku, což má za následek nesprávné stanovení výše náhrady ušlého výdělku. Zejména u vážných pracovních úrazů s dlouhou dobou pracovní neschopnosti mohou rozdíly činit nemalou částku.

Pokud zaměstnavatel nebo pojišťovna odmítají nárok uznat, doporučujeme:

• vyžádat si písemné stanovisko zaměstnavatele či pojišťovny s písemným odůvodněním,

• zkontrolovat správnost výpočtu výše náhrady ušlého výdělku,

• doplnit zdravotní dokumentaci, aby nevznikaly pochybnosti o souvislosti mezi pracovní neschopností a pracovním úrazem,

• podat návrh na revizi stanoviska zaměstnavatele či pojišťovny,

• obrátit se na odborníka na odškodnění pracovních úrazů.

Často kladené dotazy

Mám nárok na náhradu ztráty výdělku i po skončení pracovního poměru?

Ano. Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku není podmíněn trváním pracovního poměru.

Jak se počítá náhrada za ztrátu na výdělku během pracovní neschopnosti?

Náhrada se stanoví jako rozdíl mezi průměrným hrubým výdělkem před úrazem a příjmem během pracovní neschopnosti.

Vyplácí se náhrada ztráty výdělku jednorázově, nebo pravidelně?

Podle zákoníku práce se náhrada vyplácí pravidelně, zpravidla jednou měsíčně. Jiný způsob výplaty je možný pouze na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Potřebujete poradit s odškodněním?

Stal-li se Vám pracovní úraz či trpíte-li nemocí z povolání, obraťte se na náš specializovaný tým pro bezplatnou konzultaci Vašeho případu. V rámci projektu „1. zdravotní“ pomáháme klientům s vymáháním odškodnění za újmu na zdraví již od roku 2013. Poradíme Vám s právními předpisy a výpočtem výše náhrady ztráty na výdělku, pomůžeme Vám sehnat potřebné dokumenty a případně zajistit znalecký posudek. Pomůžeme Vám získat spravedlivé odškodnění, na které máte nárok!

‍