Co je záznam o pracovním úrazu?
Jedná se o dokument, který je zaměstnavatele povinen vystavit v případě, kdy na pracovišti dojde k úrazu, jehož následkem je pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny nebo smrt zaměstnance. Záznam je zaměstnavatel povinen vyhotovit ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Zaměstnavatel je rovněž povinen tento dokument poskytnout oprávněným osobám bez zbytečného odkladu. Zaměstnavatel je rovněž v některých případech povinen tento dokument zaslat správním orgánům, a to například územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin.
Co když je pracovní neschopnost kratší než 3 dny?
Zaměstnavatel je mimo záznamů o pracovním úrazu rovněž povinen vést tzv. knihu úrazů. Do této evidence, která může mít podobu listinnou i elektronickou, je zaměstnavatel povinen zapisovat veškeré úrazy, k nimž dojde na pracovišti. Na rozdíl tedy od záznamu o pracovním úrazu i takové, kterými nebyla způsobena pracovní neschopnost zaměstnance, jakož i ty úrazy, které zaměstnavatel neklasifikuje jako „pracovní“. Na žádost zaměstnance je pak zaměstnavatel povinen vydat potvrzenou kopii nebo výpis údajů z knihy úrazů.
Zaměstnavatel odmítne záznam o pracovním úrazu či výpis z evidence vydat.
Pokud zaměstnavatel nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve stanoveném rozsahu, případně neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím, dopouští se takový zaměstnavatel přestupku dle zákona o inspekci práce, dle něhož mu hrozí pokuta až do 1.000.000, – Kč. Pokud tedy zaměstnavatel nesplní svou zákonnou povinnost, lze se obrátit na inspekci práce, aby jeho porušení jeho povinnosti prošetřila.
Je záznam o pracovním úrazu nezbytný, aby mi byl pracovní úraz odškodněn?
Záznam o pracovním úrazu je velmi podstatný pro účely zjištění skutkového stavu pracovního úrazu, jakož i pro účely náhrady újmy, nicméně můžou nastat situace, kdy zaměstnavatel nevydá tento záznam, případně informace v něm nebudou úplné či objektivní. V takové situaci se bude muset úrazem poškozený zaměstnanec domáhat svých práv u soudu, kdy soud, v případě absence záznamu o pracovním úrazu či pochybností o jeho objektivitě, provede i jiné důkazy. Příkladem takových důkazů může být svědectví jiných zaměstnanců, listinné důkazy či jiné podklady. Zaměstnanec však tyto skutečnosti musí ve sporu tvrdit a prokázat.
Co když se následky pracovního úrazu projeví až později?
V rámci pracovních úrazů může dojít i k situaci, kdy zaměstnavatel není povinen dle příslušných právních předpisů vydat záznam o pracovním úrazu, neboť se na první pohled zdá, že se o pracovní úraz nejedná. Po lékařských vyšetření či znaleckém posouzení, které mohou následovat i delší dobu po úrazu, však může lékař či znalec dojít ke zjištění, že újma na zdraví je ve skutečnosti v příčinné souvislosti s úrazem a jedná se tedy o újmu na zdraví způsobenou pracovním úrazem. Bylo by jistě nespravedlivé, aby takový zaměstnanec pozbyl práva na náhradu škody jen proto, že byly následky pracovního úrazu zjištěny až později. Proto dle právních předpisů platí, že se pracovní úraz nepromlčuje, nicméně promlčují se jednotlivé nároky zaměstnance, které z něho pramení.
