Následkem dopravních nehod, pochybení lékařů či jiných třetí osobou zaviněných újem na zdraví bohužel často bývá i úmrtí poškozeného. Občanský zákoník na takové případy pamatuje a stanovuje povinnost viníka odčinit duševní útrapy osob blízkých zesnulému peněžitou náhradou.
Nový občanský zákoník opustil, s účinností od 1.1.2014, předchozí model zákonem stanovených paušálních částek odškodnění pozůstalých (vyjma případů, které se řídí zákoníkem práce). Dle předchozí právní úpravy přitom náleželo:
– manželovi, manželce, rodiči či dítěti zesnulého odškodnění ve výši 240.000, – Kč,
– sourozenci zesnulého odškodnění ve výši 175.000, – Kč,
– rodiči při ztrátě nenarozeného dítěte odškodnění ve výši 85.000, – Kč,
– osobě blízké žijící ve společné domácnosti se zesnulým odškodnění ve výši 240.000, – Kč.
Dle nové právní úpravy by měla být viníkem poskytnuta pozůstalým peněžitá náhrada plně vyvažující jejich utrpění. V praxi by přitom mělo jít o náhradu zohledňující specifické okolnosti každého jednotlivého případu, zejména intenzitu vztahů mezi zesnulým a pozůstalým.
Aktuální rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se však snaží omezovat volnou úvahu soudů při stanovování výše odškodnění duševních útrap. V jednom ze svých posledních rozhodnutí Nejvyšší soud navázal stanovení výše odškodnění nemajetkové újmy osob blízkých na průměrnou hrubou nominální mzdu za kalendářní rok předcházející úmrtí, kdy za základní náhradu pro nejbližší osoby (manžel, rodiče, děti) stanovil částku ve výši dvacetinásobku této průměrné mzdy. Současně Nejvyšší soud připustil, že takto vypočtená základní částka může být modifikována v případě specifických okolností na straně poškozeného či viníka, nejvýše však v řádech desítek procent.
Potřebujete konzultaci ve věci odškodnění pozůstalých při úmrtí osoby blízké. Kontaktujte nás.
