Pracovní smlouva či dohoda o pracovní činnosti, kterou zaměstnanec uzavírá s agenturou práce, je značně specifická. Jejím obsahem totiž není závazek zaměstnance pro zaměstnavatele vykonávat osobně, na jeho účet a dle jeho pokynů závislou práci, a naopak závazek agentury práce takovému zaměstnanci práci přidělovat. Obsahem pracovní smlouvy či dohody uzavřené s agenturou práce je závazek agentury práce zajistit zaměstnanci dočasný výkon práce u jiného zaměstnavatele (tzv. uživatele), čemuž odpovídá závazek zaměstnance na základě vyzvání agenturou práce prostřednictvím písemného pokynu začít vykonávat práci pro jiného zaměstnavatele (uživatele). Pracovněprávní vztah tedy existuje mezi zaměstnancem a agenturou práce, přičemž mezi agenturou práce a uživatelem je vztah obchodněprávní. Mezi zaměstnancem a uživatelem je pak pouze vztah faktický.
Vzhledem ke zvláštnosti popsaného „trojstranného“ vztahu, by pak nemělo překvapením, že tato specifičnost určitým způsobem modifikuje mnohé další aspekty pracovněprávních vztahů, a to včetně oblasti BOZP, pracovnělékařských prohlídek či pracovních úrazů a jejich odškodnění.
Zaměstnanci agentur práce si bohužel nezřídka nejsou vědomi svých práv na poli pracovních úrazů. Mnohdy ani neví, na koho se má takový zaměstnanec se svými nároky obrátit – jestli se obracet na agenturu práce, či na uživatele. Dle zákoníku práce povinnost k náhradě újmy v případě pracovních úrazů vzniká právě zaměstnavateli. Tak tomu bude i v případě agenturních zaměstnanců, u nichž se za zaměstnavatele, byť jim ve skutečnosti žádnou práci nepřiděluje, považuje právě agentura práce, nikoliv tedy uživatel. Agenturní zaměstnanec by se se svým nárokem měl tedy vždy obracet právě na agenturu práce. Pokud však dojde k úhradě škody zaměstnanci, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním u uživatele, má právo na náhradu této škody vůči uživateli. Agentuře práce vznikají rovněž další povinnosti v případě pracovního úrazu agenturního zaměstnance. Je to právě agentura práce, jež je povinna ohlásit pracovní úraz Státnímu úřadu inspekce práce, vyhotovit záznam o pracovním úrazu a obrátit se na svého pojistitele.
Nutno však doplnit, že i uživateli vznikají určité povinnosti při pracovním úrazu agenturního zaměstnance. Jedná se především o povinnost ohlásit pracovní úraz agentuře práce, zjistit příčinu, jakož i všechny okolnosti vzniku pracovního úrazu a evidovat ho v knize úrazů.
Další specifikum agenturního zaměstnávání lze hledat například v oblasti pracovnělékařských prohlídek. V obecné rovině povinnost jejich zajištění leží na zaměstnavateli (tj. dle obecného pravidla na agentuře práce). Praxe však ukázala, že tento obecný přístup by byl v případě agenturního zaměstnávání nepraktický. Docházelo totiž k situacím, kdy jednu pracovní pozici, resp. pracoviště, posuzovalo více poskytovatelů pracovnělékařských služeb (poskytovatel agentury práce a poskytovatel uživatele), kdy v některých případech mohlo být o stejné věci rozhodnuto odlišně. Udržovat tento stav nebylo pochopitelně žádoucí. Z toho důvodu byla v roce 2017 přijata novela zákona o specifických zdravotních službách, jež umožnila sjednávat mezi agenturou práce a uživatelem dohodu o tom, že pracovnělékařské prohlídky zajistí výhradně uživatel. Poskytovatel pracovnělékařských služeb uživatele disponuje ve většině případů lepšími znalostmi daného pracoviště než poskytovatel pracovnělékařských služeb agentury práce, tudíž je účelné, aby pracovnělékařské prohlídky vykonával právě on.
Další specifikum lze nalézt v oblasti zajišťování BOZP, kdy informace a pokyny k zajištění BOZP poskytuje zaměstnanci jak agentura práce, tak uživatel. Způsob koordinace plnění společné povinnosti je pak již obsahem jejich vzájemné dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce.
