Co rozumět pracovním úrazem?

Zákon definuje pracovní úraz jako poškození zdraví, ke kterému došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, případně pro plnění pracovních úkolů. Typickými příklady pracovních úrazů je například:

• Úraz při převlékaní v šatně zaměstnavatele (i před zahájením pracovní doby);
• Úraz jako následek pádu na pracovišti, např. do výkopu;
• Zranění, které zaměstnanec utrpí pro výkon svého povolání (např. v důsledku napadení).

Co naopak není pracovním úrazem?

Pracovní úrazem naopak není například zranění, k němuž došlo:

• při cestě do/z práce;
• cestou k lékaři či na oběd do restaurace – zranění, k nimž došlo v např. v interní jídelně na pracovišti zaměstnavatele však naopak zpravidla pracovním úrazem budou;
• při činnosti vykonávané přes zákaz zaměstnavatele.

Co tedy dělat, pokud se vám stane pracovní úraz?

V prvé řadě je nutné pracovní úraz nahlásit vašemu nadřízenému. Následně pokud nedošlo k převozu do lékařského zařízení, vyhledejte lékaře, který váš stav zajistí. Výsledek této prohlídky (tj. lékařskou zprávu) pak důsledně uchovejte. Dále zjistěte, zda zaměstnavatel splnil svou povinnost a pracovní úraz zavedl do knihy pracovních úrazů a vyžádejte si kopii záznamu o pracovním úrazu (zaměstnavatel má povinnost Vám záznam poskytnout). Konečně pak žádejte po zaměstnavateli odškodnění vašeho pracovního úrazu, nebo se obraťte na naší advokátní kancelář, která se o jednání se zaměstnavatelem postará.

Co když mi zaměstnavatel odmítá pracovní úraz uznat?

Nezřídka se lze setkat s případy, kdy zaměstnavatelé odmítají uznat pracovní úraz, přičemž tak činí z rozličných důvodů. Jedním z těchto důvodů bude například tvrzení, že zaměstnanci danou činnost zaměstnavatel „přímo nenařídil“. V daném ohledu je si pak nutné položit otázku, lze-li zařadit činnost pod tzv. „plnění pracovních úkolů“ nebo zda k pracovnímu úrazu došlo „v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů“. Pokud se domníváte, že lze podřadit pracovní úraz pod tuto klasifikaci, pak je nutné na pracovním úrazu trvat a případně se svých nároků domáhat až u soudu. Další možností je též obrátit se na inspektorát práce za účelem zjištění, splnil-li zaměstnavatel své povinnosti, a to např. v oblasti BOZP či evidenci pracovního úrazu.

Co když zaměstnavatel nezanesl pracovní úraz do knihy pracovních úrazů?

Zaměstnavatel je dle Nařízení vlády č. 494/2001 Sb. povinen vést dokumentaci a vyhotovovat záznamy o všech pracovních úrazech, ať už se jedná o úrazy, které nemají za následek ani pracovní neschopnost, až po takové, jejichž následkem je smrt. Pokud tak nečiní, hrozí mu trest ze strany inspekce práce.

Kdo rozhoduje o pracovních úrazech?

O pracovním úrazu, stejně jako o rozsahu případného odškodnění, rozhoduje výhradně zaměstnavatel, nikoliv tedy například lékař.

Pokud se závěry zaměstnavatele nesouhlasíte, je zapotřebí se svých nároků domáhat.

Na co mám nárok v případě pracovního úrazu?

Nároky, které při pracovním úrazu náleží přímo tomu, kdo utrpěl pracovní úraz, jsou následující:

• Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti;
• Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti;
• Bolestné;
• Odškodnění za ztížení společenského uplatnění;
• Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením;
• Náhrada věcné škody.

V některých případech však mohou mít nároky pramenící z pracovního úrazu i osoby odlišné od toho, jenž úraz utrpěl. Jedná zejména o manžele, rodiče, potomky či sourozence.

Pokud se jedná o smrtelný pracovní úraz, pak výše uvedeným osobám vznikají následující nároky:

• Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem;
• Náhrada nákladů na výživu pozůstalých;
• Jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých;
• Náhrada věcné škody.

V případě, že se nejedná o smrtelný pracovní úraz, ale přesto je stav poškozeného velmi vážný (jedná se o nejtěžší případy zdravotního postižení, jako např. kómatické stavy), pak vzniká nárok výše uvedeným osobám na tzv. jednorázovou náhradu nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance. Tento druh odškodnění je však možné nárokovat pouze pokud k pracovnímu úrazu došlo až po 1. 1. 2021.

Do kdy je zapotřebí uplatnit pracovní úraz?

U pracovních úrazů obecně platí promlčecí lhůta v délce 3 let od doby, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a kdo za takovou škodu odpovídá. Počátek běhu této lhůty však nemusí být (a zpravidla též nebude) totožný s dnem, kdy k pracovnímu úrazu došlo, například v případě odškodnění bolestného je takovým dnem zpravidla den vyhotovení znaleckého posudku o bolestném.