Nezaviněná dopravní nehoda na pracovní cestě nebo při výkonu práce v pracovní době se může přihodit každému zaměstnanci. Nezřídka se setkáváme s dotazy, zda se bude jednat o pracovní úraz, jaké nároky vzniknou takto poškozenému zaměstnanci a zda zaměstnanec může uplatňovat odškodnění z povinného ručení viníka nehody.
Zaměstnanec poškozený dopravní nehodou si dle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu může zvolit, zda bude náhradu škody a nemajetkové újmy uplatňovat z titulu pracovního úrazu, nebo z titulu odpovědnosti z provozu dopravního prostředku (povinného ručení viníka). S ohledem na odlišnosti v právní úpravě zákoníku práce a občanského zákoníku, je třeba pro volbu optimálního způsobu řešení zaměstnancem utrpěné dopravní nehody zvážit veškeré okolnosti daného případu.
Náhrady odškodňované z titulu dopravní nehody a pracovního úrazu budou převážně stejné, kdy se bude jednat primárně o bolestné, ztížení společenského uplatnění (trvalých následků), náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti či po jejím skončení, a dále náklady spojené s péčí o zdraví (dle dikce zákoníku práce účelně vynaložené náklady spojené s léčením). Další náhrady pak mohou uplynout i např. dalších osobám např. v případě smrtelného úrazu).
Dílčí odlišnosti však lze shledat u výpočtu těchto náhrad (primárně bolestného a ztížení společenského uplatnění), kdy při výpočtu náhrad dle zákoníku práce se postupuje dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. zatímco při výpočtu náhrad z dopravní nehody se postupuje dle metodiky Nejvyššího soudu určené pro tento účel. Byť došlo k roku 2023 k výraznému přiblížení způsobu výpočtu některých náhrad z těchto dvou oblastí práva, zůstávají podstatné odlišnosti zejména u výpočtu ztížení společenského uplatnění, a to zvláště v případech vážnějšího zranění.
Uplatnění těchto náhrad pak doporučujeme konzultovat se specializovaným odborníkem.
