Kdo stanovuje výši náhrady?
Výši náhrady škody stanovuje specializovaný znalec ve znaleckém posudku, přičemž tak činí na základě lékařské dokumentace. Znalec tedy dle své odbornosti posoudí zdravotní stav poškozeného zaměstnance, přičemž újmu na zdraví ohodnotí určitým počtem bodů. Při „bodování“ újmy na zdraví je pak znalec vázán „sazebníkem“, který ve své příloze obsahuje nařízení vlády č. 276/2015 Sb., viz https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-276#prilohy. V této příloze nalezneme počty bodů pro ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění pro jednotlivá poškození zdraví způsobená pracovním úrazem či nemocí z povolání. Příkladem z oblasti ohodnocení bolesti lze uvést zlomeninu hlavice stehenní kosti, která je ohodnocena 150 body. Hodnota jednoho bodu je pak dle téhož nařízení vlády pevně stanovena na 250, – Kč. Náhrada bolesti za výše uvedenou zlomeninu pak bude činit 37.500, – Kč. Obdobně tomu pak bude v případě ztížení společenského uplatnění, kdy je například ztráta jedné ledviny v nařízení vlády ohodnocena 1.000 body, pročež za toto ztížení společenského uplatnění náleží poškozenému zaměstnanci náhrada ve výši 250.000, – Kč.
Je možné se odchýlit od bodového sazebníku?
Znalec je v některých případech oprávněn zvýšit bodové ohodnocení bolesti, a to v případě, že v příčinné souvislosti s touto újmou jsou komplikace jako například infekce, záněty, trombóza apod., přičemž je oprávněn bodové ohodnocení zvýšit až o 50 % dle míry komplikací. Znalec je dále oprávněn při určování bodového ohodnocení bolesti přihlížet k náročnému způsobu léčení a bodovou dotaci zvýšit opět až o 50 %. Možnost zvýšit bodové ohodnocení právní předpisy naopak nedávají znalci v případě ohodnocení ztížení společenského uplatnění.
Co když se znalci neshodnou?
Nezřídka se lze setkat se situací, kdy dva znalci, zpravidla jeden sjednaný zaměstnancem a druhý odpovědnostním pojistitelem zaměstnavatele (pojišťovnou), dojdou ve svých posudcích k velmi rozdílným výsledkům. V takových případech se nabízí několik možností řešení. V prvé řadě mimosoudní dohoda mezi pojišťovnou a poškozeným zaměstnancem, pojišťovny však zpravidla bez účasti advokátní kanceláře odmítají na tuto možnost přistoupit, případně vyjednávat s poškozeným zaměstnancem. Druhou možností je pak domáhat se svých nároků u soudu. Civilní soud pak o výši odškodnění obvykle rozhodne na základě jím zadaného revizního znaleckého posudku.
Je znalecké posouzení definitivní?
Byť znalci stanovují bodové ohodnocení újmy na zdraví, poslední slovo v rámci odškodnění má vždy soudy. Ten pak finálně stanoví výši náhrady škody, která může odpovídat znaleckému posouzení, může však být i odlišná. Nutno však dodat, že mnohé případy k soudu ani nedospějí, neboť dojde k dohodě mezi pojišťovnou a poškozeným zaměstnancem.
